Pro pobavení krátké inspirativní video z Cvrčovického Džbánku a následně Cvrčovického letního biatlonu, kterého jsme se zúčastnili tak nějak neplánovaně. Jiná zábavná videa zatím nemáme.... https://youtu.be/kuWcvST68pY

Informace o nás, aneb - co jsme zač?

Jsme vodáckým klubem, jehož kořeny sahají hodně daleko. Novodobá historie pak začala po roce 1989, kdy došlo k rozdělní tehdejšího kroužku na dvě části - ty, co se vydali cestou skautské organizace a nás. Jsme zaměřeni na pravidelnou celoroční činnost, ale i když jsme organizací sportovní, úzké specializaci se vyhýbáme pro rizika s tím spojená. I přesto jsme dosáhli takových úspěchů, jako je zisk titulu mezinárodních mistryň P5 a řady dalších medailí v této vrcholné soutěži. Protože nehodláme ustrnout ve svém vývoji, zaměřili jsme svou činnost též na ostatní, neorganizované jedince, kterým nabízíme možnost využít volný čas trochu jinak. V letošním roce se jedná o projekt Kolik věci umíš, tolikrát jsi člověkem, který by měl pokračovat další etapou.

 

Kde nás najdete:

pravidelné tréninky - vždy v pondělí od 16 00 do 18 00 hodin v prostorách střelnice Maják, (dříve DDM ve Vyškově)

pravidelné schůzky - vždy v pátek od 16 00 do 18 00 hodin v klubovně č.307 - Maják (dříve DDM ve Vyškově)

 

Komu je náš klub určen?

Všem školákům, kteří mají rádi hry, soutěže, pohyb, pobyt v přírodě, rádi poznávají nová místa, či se dozví něco nového . Věk ani pohlaví nerozhodují.

 

Naši vedoucí:

MUDr.Libor Němec - hlavní vedoucí s akreditovaným vzděláním v rámci MŠMT, svazový trenér SVMS, rozhodčí mistrovství P5 I.třídy, školitel na kurzech pro vedoucí, Instruktor vodní turistiky s akreditací MŠMT

Karel Tesař - vedoucí - držitel III. trenérské a rozhodcovské třídy pro mistrovství P-5

Matěj Němec - vedoucí - držitel IV. trenérské a rozhodcovské třídy pro mistrovství P-5

Irena Hrnčířová - vedoucí, instruktor vodní turistiky

 

Naším cílem je umožnit dětem naplnění všech jejich potřeb - to je poznávání, soutěžení, dobrodružství, zábava, a v neposlední řadě - pohyb. Ne ten, který je nabízen v ostatních sportovních klubech - zaměřený na rozvoj v dané sportovní oblasti. Ne honbu za sportovními výsledky a výkonností jako podmínkou setrvání v klubu. Kdo se chce vrcholovému sportu věnovat, cestu si vždy najde. Musí však mít dobré základy, všeobecnou pohybovou průpravu a nedeformované návyky - to je to, co nabízíme my. Žádná forma pohybu a sportu nám není cizí.

 

Naši uživatelé?

Komu jsou naše stránky určeny? Všem těm, kteří vnímají pohyb jako nezbytnou součást života, všem, kterým nestačí virtuální počítačová realita i těm, kteří jen hledají, co by se jim mohlo líbit. Ti ,kteří se bojí jakékoli organizovanosti, budou sledovat časový plán projektu pro veřejnost a aktuální pozvánky a údaje Kolik věcí umíš, tolikrát jsi člověkem. Jeho rozmanitost a různorodost, stejně jako pružné zařazování všeho nového a zajímavého stojí za pravidelné sledování, protože pokud Vás naše plánované akce neoslovily, neznamená to, že se v průběhu roku neobjeví jiné, další. Pokud jen sledujete dění na scéně volnočasových aktivit, a máte nějaké poznámky, postřehy, připomínky, budeme rádi, pokud si je nenecháte jen pro sebe (a své blízké), ale sdělíte je i nám. Děkujeme.

Historie klubu

Skutečným zakladatelem (dle dosavadních poznatků) byl v padesátých letech minulého století gymnaziální profesor Ott, který při Gymnáziu ve Vyškově založil vodácký sportovní kroužek. Za materiální podpory mateřského ústavu, nezdolného pracovního nasazení členů a příznivým podmínkám došlo k rozvíjení základny v Pístovicích, neboť podmínky v samotném Vyškově, ani za přítomnosti četných rybníků, nebyly tomuto sportu příznivě nakloněny. A tak se začal používát objekt, vybudovaný prvorepublikovým vyškovským Klubem Českých turistů. Byly spřádány plány o vzhledu moderní základny, z vlastních prostředků stavěny lodě (tehdy se běžně "stavěly" z novinového papíru a acetonového lepidla), pořízeno několik plechových kajaků (mimochodem - byly uloženy až do roku 1992, kdy skončily ve sběru) a dřevěná pramice. Vypadalo to, že úžasnému vývoji nestojí nic v cestě. Jenže tak jako se romám nevyvíjí dle náznaků první kapitoly, ani tento vodácký sport neměl na růžích ustláno. "Vládní" nařízení, že všechny sportovně zaměřené činnosti musí být řízeny cestou ČSTV, došlo k zabavení veškerého majetku (i jednotlivých členů) a došlo k jejich předání, spolu se základnou, nastupující etapě. Tak, prapodivně, tedy  započala  novodobější historie klubu, kterou měl na starosti velký příznivec turistiky a sportu vůbec, Ing. Bohumír Zedník starší.  Na začátku 70.let minulého století se vytvořila skupina vodáckých příznivců okolo Bohumíra Zedníka mladšího - vedoucího tehdejšího zájmového útvaru. Jeho pravou rukou se stává Ivan Staněk. Postupně přicházeli stále mladší a novější členové, budovala se nová část vodácké základny u rybníka v Pístovicích, a v důsledku potřeby nového místa k pravidelným schůzkám členů došlo na spolupráci s Domem dětí (tehdy samozřejmě ODPM) ve Vyškově. V polovině osmdesátých let pak následoval pozvolný přechod ze soutěžení na divokých řekách k vodám klidnějším, a soutěžím jaksi po sportovní linii komplexnějším. Ne, že by turistické závody pro mládež (v nichž jsme tehdy patřili k okresní špičce, a tehdy to byly BTZM) byly nedostačující, ale přeci jen Kotorský závod branné zdatnosti, sdružující v sobě nejen jízdu na lodi, ale i plavání, střelbu ze vzduchovky, běh, hod, se zdál pro výchovu mladých sportovců přijatelnější. Do takto rozjetého vlaku vstoupilo revoluční dění roku 1989 a rozdělení klubu na dva tábory - vyznavače skautského pojetí práce s mládeží + jejich příznivce, a na ty, kteří chtěli v nastoupené cestě pokračovat. Chvíli trvalo hledání optimálního složení vedení. Klub ale nikdy nepřestal fungovat. Od roku 1991 pak došlo na skutečně pravidelnou celoroční práci s dětmi. Hlavními oporami byli pánové Robert Bílek a Jaroslav Košťál, později k nim přibyl Miloš Křížek. Nelze však opomenout ani Miroslava Košťála, který náš klub zastupoval vůči STSČR po dlouhá léta. Byli jsme tehdy mladí, plní nezkažených ideálů, nezatížení péčí o rodiny, vlastními dětmi,... Prostě - šlo to téměř samo - schůzky, výpravy, tábory, závody. Dalo by se říct - cesta od úspěchu k úspěchu. Jenže - najednou se u někoho přihlásila o své škola, jiného práce, dalšího nově založená rodina... A ani doba již nebyla tak příznivá pro rozvoj sportu. Všichni ti, které jsem výše jmenoval, se museli začít věnovat jiným věcem. Ale nelze jim ani v nejmenším upřít  jejich nenahraditelnou roli při budování novodobého klubu NEPTUN, a patří jim za to dík. Stejně tak nelze zapomenout ani na ty, kteří pomáhali s posunem klubu nejen po sportovní linii - byli to pánové MUDr.Jiří Wolf, Ing.Bohumír Zedník st., Ing.Petr Zedník, Bořivoj Hirsch, Milan Lelek, Mgr.Jiří Zlatník, Ing.Vít Zlatník. Ne, že by ženy hrály ve vývoji našeho klubu roli menší, ale nikdy nebyly těmi dravci, co se ženou do čela. Spíše v tichosti tahaly za neviditelné nitky, kterými ovlivňovaly chod celého klubu nezaměnitelným způsobem. Nelze jim než poděkovat - co bychom bez nich byli? Pravdou pak je, že právě naše svěřenkyně dosahovaly lepších výsledků, než mužská část mladých vodáků. Těmi zakladatelkami úspěchů byly Gabriela Synková, Hana Vránová, Gabriela Dvořáková, Zdena Kolegarová a Simona Veselá (většina z nich už je dnes vdaná, s jiným přijmením a dětmi kolem sebe). Kdybych však měl jmenovat skutečně všechny, kteří vryli do historie klubu svoji nesmazatelnou stopu, asi by to byl seznam, čítající stovky jmen.